Příspěvek se zabývá klíčovou problematikou kolektivního civilního soudního řízení - otázkou mechanismů opt-in a opt-out v rámci skupinového procesu. Po stručné analýze ústavněprávních a právněpolitických aspektů opt-in skupinového řízení, je pozornost věnována mechanismu opt-out.
Na prvém místě je představen pilotní rozsudek britského Competition Appeal Tribunal v opt-out skupinovém řízení v kartelovém právu (Dorothy Gibson v Pride Mobility Products Limited) a dále je vysvětlen postoj, který zaujímá německý Spolkový ústavní soud k americké class action jako typickému opt-out řízení. Výsledkem analýzy - a to i v kontextu judikatury Evropského soudu pro lidská práva - je závěr, že volba mezi opt-in a opt-out skupinovým řízením mnohem více otázkou legislativně-politickou než problémem práva na spravedlivý proces.