Cílem tohoto příspěvku je popsat sociální mobilitu v Sovětském Svazu jako protikladný jev. Za pomoci statistik sociálního původu VŠ studentů a dalších údajů se pokusím doložit, že navzdory cíleným zásahům v oblasti vzdělávací politiky se sovětské moci nepodařilo bezezbytku potlačit tendenci k reprodukci jednotlivých tříd z vlastních řad (včetně vrstvy inteligence) a že došlo k určitému uzavření kanálů mezigenerační mobility.