Abstrakt
Stať je zaměřena na ustanovení Úmluvy o právním postavení uprchlíků, které hovoří o závazku států usnadňovat uprchlíkům udílení státního občanství. Státům z uvedené úmluvy neplyne povinnost občanství udělovat, nicméně v současném západním diskursu, který akcentuje trvalost, se zdá být přechodový status uprchlíka málo žádoucí.
V článku dochází autorka k závěru, že i p řechodový status je v západních zemích vysoký a status trvalý (občanství) tak není nezbytný, a že trvalé řešení je obtížně realizovatelné v případech většího počtu příchozích osob.