Národní právní řády členských států EU připouští rozdílné druhy pořízení pro případ smrti, právní řád rozhodný pro jejich přípustnost a platnost může proto být v přeshraničních dědických případech rozhodující s ohledem na skutečnost, zda zůstavitelova vůle bude v rámci dědického řízení respektována či nikoliv. Článek se zabývá definicí pojmu pořízení pro případ smrti v nařízení o dědictví ve vztahu k jednostranným i vícestranným pořízením pro případ smrti v českém hmotném právu. Jsou analyzována příslušná ustanovení nařízení o dědictví o právu rozhodném pro přípustnost a platnost pořízení pro případ smrti, možnost volby rozhodného práva, jeho změny, odvolání a závazných účinků vícestranných jednání ve vztahu k právní jistotě zůstavitele a dědiců.
Zvláštní pozornost je věnována pravidlům pro určení rozhodného práva pro přípustnost a věcnou platnost dědické smlouvy.