Charles Explorer logo
🇬🇧

Treatment of pelvic avulsion fractures in children and adolescents

Publication at Second Faculty of Medicine |
2017

Abstract

Abstrakt Úvod: Avulzní zlomeniny jsou u dětí a dospívajících vzácné úrazy vznikající následkem prudké kontrakce svalového úponu příslušného výběžku pánve, který je u rostoucího skeletu jeho nejslabší komponentou. Léčba avulzních zlomenin může být konzervativní nebo operační.

Metody: V práci hodnotíme skupinu 69 pacientů s avulzními zlomeninami spina iliaca anterior superior a inferior, trochanter minor a major, crista iliaca a tuber ischiadicum. Srovnáváme výsledky hojení, délku léčby, čas imobilizace a komplikace konzervativní a operační léčby.

Výsledky: Průměrná doba vertikalizace byla 24,5 dne u konzervativně a 8,5 dne u operačně léčebných pacientů. U operované skupiny byly známky hojení již v 6 týdnech.

Od 4. měsíce nebyl klinický ani rentgenologický rozdíl mezi oběma skupinami. Závěr: Výsledky obou metod jsou dlouhodobě srovnatelné.

Operace je indikována u dislokace nad 1 cm a její výhodou je rychlejší rekonvalescence a možnost návratu k vrcholové sportovní aktivitě. Nevýhodou operačního postupu je nutnost celkové anestezie a nutnost extrakce osteosyntetického materiálu.

Metoda léčby zůstává individuální v závislosti na typu poranění a zvyklosti pracoviště. Abstrakt anglicky Introduction: Paediatric avulsion fractures of the pelvis and hip joint are rare injuries most commonly associated with a rapid muscle contraction of the respected apophysis, which is the weakest component of the growing skeleton.

The chosen therapy option can be either conservative or surgical. Methods: We present a cohort of 69 patients treated for an apophyseal avulsion fracture of the anterior superior / inferior iliac spine, the lesser and greater trochanters iliac crest and the ischial tubercle.

We compared the treatment outcomes, treatment time, need for immobilisation, and complications of conservative vs. surgical treatment. Results: The mean time to mobilisation was 24.5 days in the conservative and 8.5 days in the surgical group of patients.

In the group of surgically treated patients, healing signs were observed as early as in week 6. As of month 4, no difference was observed between the groups in terms of the clinical and radiological outcomes.

Conclusions: The treatment outcomes of both methods are comparable in the long term. Surgery is indicated in dislocations exceeding 1 cm.

Faster recovery and return to sports activities is the main advantage of the surgical treatment method. Disadvantages include the necessity of general anaesthesia as well as the risk of infection and the need of the osteosynthetic material removal.

The choice of the treatment method remains individual depending on the type of injury and habitual practice of the centre