Světlo je považováno za jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících cirkadiánní sys-tém u člověka. Synchronizační efekt světla závisí jak na přesném načasování, intenzitě, nebo trvání světelného stimulu, tak na jeho vlnové délce.
K nastavení biologických hodin v suprachiazmatických jádrech dochází nejen za pomoci tyčinek a čípků ale i přes nově naleze-né funkce gangliových buněk sítnice, kterých fotoreceptivní systém využívající pigment mela-nopsin je maximálně citlivý na modrou část světelného spektra o vlnové délce 460-480nm. Tento přehled nabízí pohled na aktuální témata týkající se využití modrého světla s dů-razem na jeho vliv na cirkadiánní rytmy, spánek a kognitivní výkon.