Mezi jeden z ožehavých a praktických problémů rozhodčího řízení jako alternativního způsobu řešení sporů delší dobu patřila otázka, zda i rozhodci mají s ohledem na podpůrné použití o. s. ř. povinnost postupovat dle § 118a o. s. ř. Tato problematika způsobila mnoho odborných polemik a vyvolala značný počet řízení o žalobě na zrušení rozhodčího nálezu.
Rozhodovací praxe civilních soudů přitom ne v ždy dospěla k jediné odpovědi, v posledních několika letech se však dle všeho judikatura ustálila, a to zejména ohledně rozsahu poučovací povinnosti rozhodců. Účelem předkládaného textu je proto na základě analýzy aktuální judikatury vymezit situace, ve kterých rozhodci mají, resp. nemají povinnost poučit účastníka řízení podle § 118a o. s. ř.