Abstract
Psoriáza je chronické systémové imunitně zprostředkované zánětlivé onemocnění kůže, jehož prevalence se celosvětově pohybuje mezi dvěma a čtyřmi procenty. Bylo zjištěno, že psoriáza je asociována s mnoha různými komorbiditami - za hlavní komorbiditu byla po dlouhou dobu považována psoriatická artritida, která může být přítomna až u 20 % nemocných s psoriázou.
Později se však ukázalo, že psoriáza může být spojena také s dalšími patologickými stavy, jako jsou obezita, hyperglykemie, dyslipidemie, arteriální hypertenze (tj. složky metabolického syndromu), zánětlivá onemocnění střev či deprese. Pacienti s psoriázou mají rovněž vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních (KV) chorob, především ischemické choroby srdeční, onemocnění periferních tepen či cévní mozkové příhody, přičemž psoriáza se zdá být nezávislým KV rizikovým faktorem.
Soudí se, že systémový zánět při psoriáze může spouštět další zánětlivé procesy, které vedou k inzulinové rezistenci a ve svém důsledku k ateroskleróze (tzv. psoriatický pochod). U pacientů s těžkou psoriázou bylo dokumentováno zvýšení intimomediální tloušťky a. carotis communis; u nemocných s mírnou psoriázou byl pomocí PET-CT s fluorodeoxyglukózou prokázán subklinický systémový a cévní zánět.
Klinické studie dále naznačily, že pomocí systémové terapie psoriázy, především metotrexátu a anti-TNF-α léků, je možné snížit riziko KV příhod u nemocných s psoriázou. Ve studii Piny a spol. u pacientů se středně těžkou až těžkou psoriázou vedla léčba adalimumabem ke zlepšení endoteliální funkce a zmírnění arteriální tuhosti, ve studii Jókaie a spol. pak bylo zaznamenáno snížení intimomediální tloušťky a. carotis communis a a. brachialis po terapii adalimumabem, infliximabem i etanerceptem.
V naší studii byly sledovány markery, které se uplatňují při vzniku KV onemocnění, a to jednak u pacientů se středně těžkou až těžkou psoriázou (před léčbou adalimumabem a po ní), jednak u zdravých kontrol. Měřeny byly koncentrace následujících markerů: C-reaktivní protein (pomocí vysoce senzitivní metody, hsCRP) jako obecný ukazatel zánětu, oxidované částice LDL (low-density lipoprotein, oxLDL) indikující oxidativní modifikaci nejvíce aterogenního lipoproteinu LDL, komplex oxLDL/β2-glykoprotein I (oxLDL/β2GPI), který tvoří komplexy s plazmatickými imunoglobuliny a bývá spojován s imunoreaktivními lymfocyty v aterosklerotických lézích, markery endoteliální dysfunkce VCAM-1 (vascular endothelial adhesion molecule 1) a E-selektin.
Posledním sledovaným markerem byl IL-22, který je efektorovým cytokinem CD4+ Th22-lymfocytů a bývá ve zvýšených koncentracích detekován u pacientů s manifestní aterosklerózou.