V textu se zaměřuji na vnímanou užitečnost písemné zpětné vazby jako nástroje celoživotního vzdělávání pracovníků na Lince bezpečí. Nejprve základně definuji konceptualizaci termínu celoživotní vzdělávání.
Následně představuji písemnou zpětnou vazbu jako určitý nástroj reflexivní praxe. Na příkladu dat získaných na Lince bezpečí pak představuji možnou strukturu písemné zpětné vazby (obsahová analýza komentářů k vedené dokumentaci) a hodnocení užitečnosti pracovníky (na základě subjektivního hodnocení pracovníků za pomocí škál).