Je u osob starších 80 let bez elevace non-st infarktu myokardu lepší invazivní nebo konzervativní přístup?
Abstract
Jak elevace non-ST infarktu myokardu, tak nestálá angina pectoris jsou častou příčinou hospitalizace u osob pokročilého věku. Často se jim nedostává péče podle guidelines. Autory zajímala otázka, zda je při jejich ošetřování lepší postup invazivní, nebo konzervativní.
Do studie byli zahrnuti pacienti přijatí do 16 nemocnic v Norsku ve věku nejméně 80 let s diagnózou infarktu myokardu nebo nestabilní anginy pectoris. Primárními sledovanými ukazateli byl výskyt infarktu myokardu, potřeba urgentně revaskularizovat, cévní mozková příhoda, nebo smrt.
Během 1,5letého sledování se vyskytl sledovaný parametr u 40,6 % z 229 pacientů určených do invazivní skupiny a u 61,4 % z 228 pacientů z konzervativní skupiny. Riziko bylo 0,52 (0,35-0,76) pro infarkt myokardu, 0,19 (0,07-0,52) pro urgentní revaskularizaci, 0,60 (0,25-1,46) pro cévní mozkovou příhodu a 0,89 (0,62-1,28) pro úmrtí z jakékoli příčiny.
U invazivní skupiny se vyskytlo 1,7 % velkých a 10,0 % malých krvácení. V konzervativní skupině bylo 1,8 % velkých a 7,0 % malých krvácení.
Ze studie vyplývá, že u této skupiny pacientů starších 80 let byla invazivní strategie lepší než konzervativní, protože více snižovala komplikace.