Abstrakt
V červnu 2016 byla autory Lawson a kol., navržena a publikována reklasifikace Clostridium difficile na Clostridioides difficile. Důvodem bylo vymezení rodu Clostridium pouze pro Clostridium butyricum (rRNA klastr I, nyní Clostridium sensu stricto).
Na základě fylogenetické analýzy sekvencí 16S rRNA spadá Clostridium difficile do rRNA klastru XI zahrnující další bakteriální druhy čeledi Peptostreptococcaceae. Clostridium difficile v rámci této čeledi vykazuje 94,7% shodu v analyzovaných sekvencích 16S rRNA genu s Clostridium mangenotii.
Zjištěná shoda je dostatečná pro zařazení do stejného rodu Clostridioides. Navržená reklasifikace (z Clostridium difficile na Clostridioides difficile) by umožnila zachování již zažitých zkratek (např.
CDI - Clostridium difficile infection) na rozdíl od nedávno navrženého přejmenování na Peptoclostridium difficile v roce 2013 autory Yutin a Galperin. Molekulární metody přinášejí hlubší porozumění v oblasti fylogenetické příbuznosti bakterií.
Avšak zůstává otázkou do jaké míry je nezbytné konkrétně tyto nové poznatky a z nich vycházející aktuální taxonomické úpravy reflektovat pro potřeby klinické mikrobiologie. Zatímní praxe ukazuje, že vžité označení Clostridium difficile zůstává stále platné a užívané jak v odborných publikacích, tak i například v názvu evropské studijní skupiny ESGCD (ESCMID Study Group for Clostridium difficile).
Z těchto důvodů nelze očekávat, že by v dohledné době v rámci laboratorní diagnostiky, stejně jako klinické praxi, došlo plošnému rozšíření navrhované taxonomické změny.