Charles Explorer logo
🇨🇿

Hodnocení zdravotních rizik a psychosomatické a psychosociální aspekty percepce rizika

Publikace na 1. lékařská fakulta |
2017

Abstrakt

Kvalifikovaný odhad potenciálních zdravotních rizik v životním i pracovním prostředí, existujících objektů i plánovaných projektů průmyslových, dopravních či jiných stavebních aktivit je nezbytnou součástí jejich auditu. Zatímco počáteční fáze odhadu rizika, jmenovitě jeho identifikace a odhad expozice, mají ryze přírodovědný charakter, vlastní odhad míry rizika již zahrnuje v rostoucí míře arbitrární hlediska (např. koeficienty bezpečnosti).

Sdělování rizika (risk communication) a zejména jeho zvládání/řízení (risk management) znamená, že přes psychosociální hlediska se posléze rozhodování o opatřeních ke zmírnění důsledků posuzovaného rizika dostává do polohy politické. Nezanedbatelnou složkou uvedeného systému hledisek, nebo prostě etap hodnocení rizika, je to, jak vnímá či hodnotí příslušné riziko populace, která mu bude či již je vystavena.

Nedostatečné, neúplné, nebo účelově zkreslené informace mohou vést u psychicky labilních jedinců ke zdravotním problémům psychosomatického charakteru. Psychosociální hlediska mohou mít při vnímání potenciálních zdravotních rizik zásadní význam.

Platí to zejména tehdy, kdy naše znalosti reálných zdravotních důsledků expozice lidské populace danému faktoru prostředí jsou neúplné, nebo intenzita této expozice se pohybuje v hodnotách vzbuzujících pochybnosti z hlediska možných biologických účinků. Nejzávažnějším rysem těchto situací, zejména u psychicky labilnějších jedinců, je výskyt často úporných neuropsychických a psychosomatických problémů.

Přes obtížnou objektivizaci představují pro nositele různou míru obtíží až utrpení, které z hlediska kvality jejich života nelze podceňovat. Prevencí těchto problémů může být systematická a včasná výchovná či vysvětlovací činnost, cílená zdravotní výchova v době příprav průmyslových, dopravních, vojenských či jiných staveb a využití a zapojení místních občanských aktivistů či aktivit.

Jejím smyslem nesmí být laciná bagatelizace rizika, ale srozumitelné přesvědčování o únosnosti jeho míry s uvedením výhod, které realizace projektu přinese. Dodatečné snahy vysvětlit veřejnosti skutečný stav věcí jsou zpravidla přijímány s nedůvěrou až se záští, s tím, že tyto informace jsou "dobře zaplacenými" dezinformacemi, jež zakrývají pravý stav věcí.