Mechanické srdeční podpory jsou důležitou terapeutickou modalitou v oblasti pokročilé chirurgické terapie terminálního srdečního selhání. Doposud používaná zařízení generují převážně nepulzatilní tok krve.
Navzdory prokazatelným klinickým úspěchům této léčby se setkáváme s komplikacemi specifickými pro zařízení s kontinuálním průtokem. Komplikace jsou připisovány také změně krevního toku a zvýšení smykového zatížení a změnám endotelu cév.
Vliv kontinuálního průtoku na cévní řečiště a krevní elementy je předmětem intenzivního výzkumu. Běžně používané angiologické metody měření stavu vaskulatury založené převážně na zobrazovacích metodách a pulzatilním toku jsou však v tomto případě téměř nepoužitelné.
Proto k posouzení vlivu pulzatility na vaskulaturu v našich projektech používáme kombinace zobrazovacích a laboratorních metod, včetně měření cirkulujících mikročástic a endoteliálních progenitorových buněk. Naše výsledky pak ukazují zajímavá data z hlediska vlivu implantace srdečních podpor na dynamiku cévních změn i v závislosti na změně charakteristik krevního toku.
V této publikaci chceme shrnout naše dosavadní pozorování.