Abstrakt
Předložený příspěvek reaguje na recentní debaty o možnostech zm ěny Ústavy České republiky a poskytuje teoretické zázemí pro téma okolností změn ústav, ať už se jedná o změny dílčí, nebo o přijímání zcela nových dokumentů. Cílem příspěvku je poskytnout čtenářům vhled do zmíněné problematiky a otevřít některé problematické otázky, mezi nimiž je klíčovou otázka legitimity realizovaných změn ústav.
Jelikož je v současné době lid všeobecně vnímán jako nositel suverenity ve smyslu dichotomie moci ustavující a moci ustavené, měl by mít možnost se na změně základního zákona státu podílet. Takový podíl přitom může být realizován rozličnými způsoby.
Příspěvek se zabývá některými případy, kdy taková možnost lidu dána byla. Zaměřuje se na případ Ústavy České republiky, která byla přijímána za specifických historických okolností.
Právě otázka legitimity je napadána jako nedostatečně akcentovaná v procesu přijímání této ústavy. Příspěvek proto uvádí koncepty, které jsou schopny překlenout tento nedostatek, jenž byl v roce 1992 zřejmý.
Současně se zabývá otázkou, jakým způsobem by měla být přijímána budoucí ústava s ohledem na řešenou problematiku legitimity.