Využití viskoelastických metod hodnocení hemokoagulace může hrát zásadní roli v rozhodnutí, zda korigovat domnělou koagulační poruchu, či nikoliv. Závěr: z našeho souboru pacientů vyplývá, že při využití viskoelastických metod pro zhodnocení aktuálního stavu koagulačních vlastností krve u nemocných po rozsáhlém operačním výkonu na jaterním parenchymu nedochází k průkazu poruchy hemokoagulace, jak by se zdálo ze standardního vyšetření krevní srážlivosti.
Tím je možno se vyhnout zbytečnému podání transfuz. přípravků a eliminovat v šechna rizika s tím spojená. Viskoelastické metody, jako jsou ROTEM a TEG, významně přispívají k detailnějšímu náhledu na aktuální stav krevní srážlivosti a měly by mít dle našeho pozorování v současné době své pevné a nezastupitelné místo v diagnoticko-terapeutickém procesu operovaných nemocných.