Vzájemné ovlivnění činnosti srdce a ledvin probíhá oběma směry. Hypoperfuze ledvin u nemocných s akutním nebo chronickým srdečním selháním je spojena se zvýšením mortality a vyšším rizikem terminálního selhání ledvin.
Srdeční inzult nebo selhání má u nemocných s akutním i chronickým selháním ledvin významný negativní dopad na přežití. Pokud je včas na kardiorenální/renokardiální syndrom pomýšleno a je-li včas stanovena diagnóza a zavedena odpovídající léčba, lze tak zmírnit negativní dopad na poškození druhého orgánu, především v akutních stavech.
Je třeba dalšího výzkumu v oblasti vývoje léčebných strategií zaměřených na současnou kardio- a nefroprotekci.