Abstrakt
Studie se věnuje koncepci česko-slovenské vzájemnosti v jednom z klíčových cestopisných textů 19. století, v Hurbanově Cestě Slováka ku bratrům slavenským na Moravě a v Čechách 1839 (1841). Jako typ tzv. obrozenského cestopisu v sobě nese celou řadu stereotypních konstrukcí, které jsou využívány v dalších textech cestopisného žánru 19. století v české i slovenské literatuře.
Obrozenský typ cestopisu měl ve třicátých a čtyřicátých letech 19. století přesně danou funkci, opíral se o modelování pozitivní reprezentace slovanské vzájemnosti či česko-slovenské vzájemnosti. Hurbanův cestopis tuto vývojovou pozici odráží formou emblematického zachycení krajiny, důrazem na metajazykové úvahy o společném jazyce a modelováním stereotypních konstrukcí v zobrazování blízkých i odlišných etnik.
Studie analyzuje text ve vztahu k českým i slovenským pre-textům, které spolu tvoří konkrétní paradigmatický systém národních emblémů a symbolů.