Abstrakt
Hlavní výzkumná otázka této rigorózní práce zní, kde leží rovnováha mezi zájmy mezinárodních sportovních organizací v podobě pravidel upravujících příslušnost sportovců k národním týmům na straně jedné a právy, které těmto sportovcům garantuje právo EU, na straně druhé. Závěry této rigorózní práce vycházejí z hypotézy, že některá pravidla upravující příslušnost sportovců k národním týmům představují nepřiměřená omezení práv sportovců jako občanů EU, pracovníků, poskytovatelů služeb, osob samostatně výdělečně činných a/nebo podniků.
Mezinárodní sportovní organizace a právo EU mohou spolužít v harmonickém vztahu, který je velmi důležitý vzhledem k tomu, že rozhodnutí unijních orgánů a institucí jednoznačně ovlivňují globální sportovní scénu. Unijní orgány a instituce berou v potaz specifický charakter sportu, respektují právní autonomii sportovních organizací a zasahují do sportovních pravidel jen do té míry, do které tato pravidla porušují práva sportovců.
Rozhodnutí unijních orgánů a institucí navíc obsahují užitečná pravidla, principy a instrukce pro mezinárodní sportovní organizace, jak lépe přizpůsobit jejich pravidla právu EU a vyvážit jejich zájmy s právy a zájmy sportovců. Některá pravidla upravující příslušnost sportovců k národním týmům však přetvářejí vztah mezinárodních sportovních organizací a práva EU v nebezpečné spojení.
Některá z těchto pravidel v jejich současné podobě, zejména určité čekací doby, kvóty naturalizovaných sportovců nebo sportovců dříve reprezentujících jinou zemi a zákazy změny příslušnosti k jinému národnímu týmu představují nepřiměřená omezení práv, které sportovcům garantují pravidla upravující občanství EU, volný pohyb osob a svobodnou hospodářskou soutěž. Tato sportovní pravidla tak potencionálně porušují právo EU.
Magickou formulí k zajištění souladu pravidel upravujících příslušnost sportovců k národním týmům s právem EU je přiměřenost. Uvedená pravidla jsou často nepřiměřená, jelikož jdou nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení jejich jinak legitimních cílů.
Z tohoto důvodu zakončuji tuto rigorózní práci formulací konkrétních doporučení pro mezinárodní sportovní organizace, jak zajistit rovnováhu mezi jejich legitimními zájmy a hodnotami na straně jedné a právy, která sportovcům garantuje právo EU, na straně druhé.