Abstrakt
Tato diplomová práce hodnotí jev označovaný jako sportovní národnost z pohledu práva EU. Jejím cílem je posoudit soulad pravidel mezinárodních sportovních organizací, která upravují příslušnost sportovců k národním týmům, s konkrétními ustanoveními unijního práva.
Jedná se především o ta ustanovení, která rozvíjejí zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti v oblastech unijního občanství, svobod vnitřního trhu a hospodářské soutěže. Tato diplomová práce zároveň formuluje konkrétní doporučení pro mezinárodní sportovní organizace, jak lépe přizpůsobit jejich pravidla požadavkům práva EU.
Tato diplomová práce ukazuje, že právo EU je aplikovatelné na pravidla upravující příslušnost sportovců k národním týmům vzhledem k jejich ekonomickému dopadu. Tato pravidla navíc představují překážku konkrétním oprávněním, které garantuje sportovcům unijní právní řád.
V důsledku toho je třeba zvážit jednotlivé důvody a způsoby ospravedlnění těchto překážek. Soudní dvůr nabídl sportovnímu světu užitečný návod jak překonat test souladu sportovních pravidel s právem EU ve svém rozsudku Meca-Medina & Majcen z roku 2006.
Soudní dvůr se v tomto rozsudku částečně odchýlil od své předchozí judikatury, rozšířil skupinu sportovních pravidel spadajících pod právo EU a stanovil čtyři kritéria, která je třeba vzít v úvahu při posuzování souladu sportovních pravidel s unijním právem - jejich kontext, cíle, inherentnost a přiměřenost. S vědomím těchto obecným závěrů rozděluje analytická část této diplomové práce pravidla upravující sportovní národnost do tří skupin podle toho, jak se k nim pravděpodobně v budoucnu postaví SDEU.
Autor této diplomové práce dochází k z ávěru, že některá z těchto pravidel, konkrétně čekací lhůty, pravidla stanovující kvóty naturalizovaných sportovců a absolutní zákaz změny sportovní národnosti, porušují ve své současné podobě právo EU. Mezinárodní sportovní organizace by měly klást větší důraz na požadavky unijního práva, jelikož rozsudek SDEU prohlašující tato pravidla za neslučitelná s unijním právem by mohl znamenat nový rozsudek Bosman, který v roce 1995 převrátil organizaci světového sportu naruby.