Abstrakt
Negativní příznaky (NP) představují u schizofrenie vleklé symptomy s výrazným vlivem na funkční uplatnění pacientů. Jsou do velké míry odolné v ůči farmakologické léčbě a z hlediska péče o nemocné se schizofrenií představují neuspokojenou potřebu pacientů.
V poslední dekádě se soustředil zájem na jejich detekci a měření i na přesnější vymezení jejich významu a patogeneze. Byly zkonstruovány a validizovány nové škály: BNSS (Krátká škála negativních symptomů) a CAINS (Klinický hodnotící rozhovor pro negativní symptomy).
Rozdělení negativních příznaků podle jejich zdroje na primární a sekundární bylo doplněno o definice setrvalých (perzistentních) a převládajících (predominant) negativních symptomů. Strukturu negativních symptomů představují faktor Motivace a potěšení, ke kterému patří poruchy vůle, sociální stažení i anhedonie a Výrazový-expresivní faktor, který zahrnuje především pokles verbální i neverbální komunikace a projevy oploštělé emotivity.
Negativní příznaky zatím nemají léčbu, která by se odvíjela od znalosti jejich etiologie a patogeneze. Existuje však řada hypotéz, které jsou podkladem pro terapeutické použití přídatné farmakoterapie.
Vedle antipsychotik druhé generace k ní patří přidání antidepresiv, látek modulujících glutamátergní přenos, některých hormonů či neurohormonů nebo protizánětlivých farmak. V posledních letech se zkoušejí nová antipsychotika, například kariprazin.
Důkladnější poznání povahy NP může vést k účinnější léčbě pacientů a k jejich lepšímu funkčnímu uplatnění. Může také přispět k objasnění povahy psychopatologického jádra schizofrenie.