Tento článek se snaží zmapovat vztahy mezi Konstantinopolí a Římem, mezi řeckým Východem a latinským Západem, v rovině politických a církevních dějin v časovém období od roku 324 do roku 1453. Záměrem studie je vymezit příčiny a důsledky hlavních událostí, které způsobily postupné vzájemné odcizení a zformování dvou specifických civilizační sfér.
Zárodkem vzniku těchto dvou civilizačních okruhů byly migrace barbarských národů mezi 4. a 7. stoletím (germánské kmeny, Slované a Avarové, Arabové), ikonoklastické hnutí (8.-9. století) a Fótiovo schisma ve století 9., které prohloubily rozdíly mezi římskokatolickou církví a východní pravoslavnou církví. Dalšími momenty, které neblaze poznamenaly vzájemné vztahy bylo velké schisma 1054 a křížové výpravy (zejména IV. křížová výprava, která dobyla roku 1204 Konstantinopol a jež měla za následek založení Latinského císařství).
Studie si rovněž všímá úlohy Nikájského císařství (1204-1261), vytváření helénské identity a pro-unijních snah palaiologovského období.