Tématem textu je střetávání hegemonního antikomunistického a menšinového komunistického diskurzu ve výzkumných rozhovorech s komunistickými funkcionáři, respektive využití kritické diskurzivní analýzy při přípravě na vedení rozhovoru. Badatel by měl při veden í rozhovoru zohledňovat historicky a socio-kulturně podmíněný jazyk: založený na přenosu, sdílení a opakování informací, argumentů, pojmů a metafor, který dotazovaní užívají.
Předkládaná analýza se zaměřuje na otázku, jak může tento skupinově sdílený jazyk ovlivňovat respondentovo porozumění otázkám kladených v rozhovoru. Osou statě je případová studie zaměřená na srovnání rozhovorů s Milošem Jakešem: rozhovoru uskutečněného v rámci orálně historického projektu Miroslava Vaňka a taktéž knižně publikovaného rozhovoru, který s Milošem Jakešem vedl redaktor Haló novin Jan Jelínek.
Interpretace rozhovorů akcentuje změny, které v přístupu k některým pojmům a událostem zapříčinila revoluce v roce 1989.