S věkem narůstá četnost i závažnost zdravotních problémů. Cílem příspěvku je zjistit jejich potenciální souvislost s výkony v neuropsychologických testech.
Kognitivně normální osoby bez závažného neurologického či psychiatrického onemocnění ve věku 60-74 let (N=324) byly dotazovány na zdravotní problémy - subjektivní zhodnocení zdravotního stavu (1 (výborný) - 5 (velmi špatný)) a fyzické bolesti pomocí vizuální analogové škály (VAS; 1-10), na problémy se spánkem (0-14), pravidelně užívané typy léků (0-5) a depresivitu (GDS15; 0-15). Proměnné jsou vzájemně asociovány (rh=0,194-0,466; p0,001), jejich skóry jsme převedli na standardizované z-skóry a součtem vytvořili jednu proměnnou - zdravotní problémy (ZP). Ženy uváděly statisticky významně více problémů se spánkem (p<0,05), u ostatních proměnných se od mužů statisticky významně nelišily.
Osoby s vyšším vzděláním hodnotily svůj zdravotní stav statisticky významně lépe (p<0,01), dosáhly nižších skórů v GDS15 (p<0,01) a ZP (p<0,01), a uvedly méně problémů se spánkem (p<0,05). Proměnná ZP je signifikantně asociována s věkem (rh=0,121; p<0,05), dílčí proměnné na věku závislé nejsou. Čím déle je člověk v důchodu, tím více má zdravotních problémů (rh=0,251; p0,001), tato souvislost se nepotvrdila u VAS (rh=0,106; p=0,057).
Osoby s více ZP měly horší výkon v testech mířících především na psychomotorické tempo a exekutivní funkce: Symboly - kódování (rh=-0,178, p<0,001), PST-Barvy (rh=0,170; p<0,01), a Verbální fluence - zvířata (rh=-0,113; p<0,05). Síla zjištěných asociací byla slabá.
Regresní analýza potvrdila vliv ZP při kontrole demografických proměnných a počtu let v důchodu na výkon v testu Symboly - kódování. Normy testů lze aplikovat na jedince s běžnými zdravotními obtížemi včetně těch se spánkem či bolestí, avšak na místě je mírnější interpretace u testu Symboly - kódování.
Podpořeno grantem GAČR 17-14829S (Vliv urbanizace na kognitivní výkon u starších osob).