Než dojde k pohlavnímu styku, odehrává se mezi budoucími sexuálními partnery řada komplexních interakcí, které jsou pro zdárné dosažení cíle velmi důležité. Tato série interakcí a behaviorálních projevů se nazývá dvoření.
Dvoření probíhá jak verbálně, tak neverbálně, přičemž aktéři preferují spíše neverbální formu komunikace. Dvoření je popisováno jako sled postupně se rozvíjejících fází (kroků), které jsou určeny svou funkcí a/nebo strukturou behaviorálních projevů, končících pohlavním stykem.
Mnozí autoři, jako např. Beach, Givens, Kolářský, Perper aj., nabídli koncepci několikafázového procesu dvoření.
Jednotlivé koncepce fází dvoření se většinou shodují na postupném vývoji ve 3 oblastech: A. zaměřenost - postup od nezaměřeného chování (tzv. chování "do pléna") k chování zaměřenému na konkrétního jedince, B. intimita - postup od neintimních projevů k projevům navozujícím intimitu, C. kontrola - postup od vědomě kontrolovaných projevů k projevům odvozených a reagujících na chování partnera. Tyto 3 vývojové linie popíšeme v rámci Beachovy terminologie, členící dvoření na 1. atraktivitu, 2. proceptivitu a 3. receptivitu.
Cílem přednášky je seznámit posluchače s konkrétními behaviorální projevy, které se objevují v jednotlivých fázích dvoření a které následně vyústí v úspěšný pohlavní styk.