Příspěvek mapuje vývoj trestnosti přípravy na území České republiky. S odkazem na některé nedostatky předcházejících právních úprav popisuje autor důvody, které zákonodárce vedly k tomu, že ustoupil od pojetí přípravy jako obecné formy trestné činnosti.
Zároveň však autor poukazuje také na trend postupnými novelizacemi do trestního kodexu postih nejrůznějších forem přípravného jednání opětovně vracet. Tato skutečnost je zřejmá zejména v případech spolčení a srocení povýšených na dokonané trestné činy či u nedávno nově koncipovaných teroristických trestných činů.
Zvláštní pozornost věnuje autor soudobému legislativnímu záměru Ministerstva spravedlnosti, který nahrazuje stávající trestné činy podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti jediným trestný činem, avšak ne zcela určitě formulovaným a s velmi širokou koncepcí postihu přípravných jednání. Závěrem si klade autor otázku, zda taková úprava ještě vůbec odpovídá záměru zákonodárce sankcionovat přípravu pouze ve vymezených případech zvlášť závažných zločinů.