Zmínka 'Ježíše řečeného Christos' ve 20. knize Židovských starožitností Iosepha Flavia bývá pokládána za nejvýznamnější mimokřesťanské svědectví o Ježíšovi a potažmo jeho historicitě. Autenticita této zmínky bývá zpochybňována jen výjimečně, což leckteré badatele vede k tvrzení, že k pochybnostem není důvod a zmínku je třeba považovat za autentickou každopádně.
Tato kapitola nicméně přináší přehled námitek vznášených proti autenticitě této zmínky už od 17. století, zvažuje jejich relevantnost a sumarizuje aktuální stav bádání. K tomu pak dodává některé postřehy vlastní.
Autenticitu zmínky nelze považovat za nezvratně prokázanou, důvody k pochybnostem jsou oprávněné, nicméně nelze ji ani jednoznačně vyloučit.