Abstract
Specifická povaha mlynářského řemesla, technická náročnost mlýnských strojů a vodních staveb i umístění mlýnů, v lepším případě na okraji měst a vsí, vedla k tomu, že se mlynáři stali častým námětem folkloru a především pověstí. V nich mlynáři vystupují v roli pracovitých a poctivých osob, ale i jako šejdíři a lidé spojeni s čarodějnictvím.
Vedle těchto pověstí pak vznikla celá řada démonologických historek o hastrmanech a čertech, kteří nějakým způsobem k mlýnu náleželi. Příspěvek si klade za cíl představit některé z těchto příběhů a jejich prostřednictvím poodhalit princip vzniku jednotlivých pověstí a jejich následné podání a šíření.