Příspěvek se zabývá vztahem důvěry v systém trestní spravedlnosti a obav z kriminality v českém prostředí. Je zaměřen na empirické ověření tzv. hypotézy ujištění o vlivu důvěry v systém trestní spravedlnosti na obavy z kriminality.
Předpokládáme, že lidé vnímající systém trestní spravedlnosti jako efektivní, férový a důvěryhodný, posuzují pravděpodobnost viktimizace jako nižší, a v důsledku se i méně obávají kriminality. Předpoklady ověřujeme pomocí strukturního modelování na datech z českého šetření Aktér 2015 (kvótní výběr, N = 926) provedeného Katedrou sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Zjištění naznačují, že vliv důvěry v systém trestní spravedlnosti na pocit bezpečí a míru obav z kriminality je v českém kontextu patrný, pokud zohledníme přímé zkušenosti respondentů s policisty jakožto představiteli systému trestní spravedlnosti. Efekt zůstává signifikantní i při zohlednění vlivu vnímané sociální dezorganizace v okolí bydliště a při kontrole pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a viktimizace respondenta.
Zjištění lze interpretovat jako doklad efektivity trestní politiky založené na kvalitě interakcí a procedurálně spravedlivém přístupu pro snižování obav z kriminality.