V roce 1917 vznikl první čistě socialistický režim, který se dokázal etablovat na politické mapě Evropy. Globální aspirace jeho vůdců vyzývajících ke svržení kapitalismu a parlamentní demokracie měly stejně jako první výsledky sociálního experimentu budování komunistické společnosti přímý vliv na rozštěpení evropské levice.
Cílem nabízeného příspěvku bude rekonstruovat jakým způsobem zprávy o realitě sovětského Ruska přetvářely mentální horizonty příslušníků levice československé sociální demokracie. Projekce žádoucí budoucnosti a smyslu revoluce do sovětského ideálu determinovala příklon jednotlivců i skupin ke komunistické ideologii.
Specifická náplň obecně sdílených pojmů jako sovět, světová revoluce či diktatura proletariátu, kterou tyto pojmy dostaly v prostředí československé radikální levice, dala podobu procesu vrcholícímu na institucionální rovině založením KSČ.