Abstract
V revmatologii se nejčastěji setkáváme s nociceptivní bolestí, v komplikovaných případech však může být přítomna i neuropatická složka. Vznik bolesti zde souvisí s aktivací NMDA a NK-1 receptorů a s tvorbou prostaglandinů, které vznikají působením cyklooxygenáz.
Výběr analgetika se v zásadě řídí podle intenzity bolesti. Obecně jsou základem léčby nociceptivní zánětlivé bolesti neopioidní analgetika, především paracetamol, který patří do skupiny analgetik- antipyretik, a nesteroidní antirevmatika (NSA), jež lze dle selektivity k COX-1 a COX-2 dělit na NSA neselektivní (např. ketoprofen, diclofenac či naproxen), preferenční (meloxicam, nimesulid) a selektivní (tzv. koxiby). Účinnost neselektivních, preferenčních a selektivních NSA je podobná, rozdíly jsou především v profilu nežádoucích účinků.
U rizikových pacientů (gastrointestinální, renální či kardiovaskulární riziko) nebo v dlouhodobé terapii revmatické bolesti je možné použít opioidní analgetika, výhodné jsou především lékové formy s prodlouženým účinkem