Cílem textu je výklad pravidla čestnosti a poctivosti volební kampaně. Protože čestnost a poctivost jsou pojmy mnohovýznamové a vágní, výklad se nemůže opírat jen o jazykovou metodu.
Argumentuje se, že zájem na ochraně férovosti politické soutěže je silnější než zájem na ochraně férovosti hospodářské soutěže v důsledku nižší racionality při rozhodování voličů oproti racionalitě při rozhodování spotřebitelů. S pomocí argumentu a minori ad maius je dovoditelné, že čestnost a poctivost volební kampaně nelze rozumně poměřovat měřítkem mírnějším vůči soutěžitelům (politickým kandidátům) než tím používaným v kontextu nekalé soutěže.
V návaznosti na to je zohledněn problém spojený s principy demokracie a dělby moci, nedovolující soudům nahrazovat rozhodnutí voličů. Pozornost je věnována soudnímu přezkumu prezidentských voleb v roce 2018, kde soudy odmítly posuzovat slogan vítězného kandidáta jako nezákonný.
Autor uzavírá, že praxe legitimizování podobných výroků je pro demokracii nebezpečná a - s podporou starší judikatury Ústavního soudu - vybízí k důslednější regulaci volebních kampaní u nás.