Kapitola se zaobírá vztahem Viktora Knappa a civilistů obou německých států v období do počátku 70. let. Věnuje se Knappova pokusu pochopit podstatu nacismu sepsáním knihy o nacistické právní filosofii (1947), podává informace o Knappově přednáškových a studijních návštěvách v Lipsku a východním Berlíně v 50. letech a o jeho stycích s tamními učenci, stejně jako o jeho zvýšení kontaktů s kapitalistickým západním Německem v průběhu 60. let, zvláště pak s univerzitami v Tubinkách, Marburku a s nově založenou univerzitou v Řezně, kde po dobu jednoho semestru externě vyučoval.
Kapitola se věnuje rovněž neznámé snaze, aby se Knapp stal jedním z vydavatelů nového západoněmeckého časopisu Rechtstheorie, k čemuž nakonec nedošlo.