Příspěvek se věnuje Veřejnému ochránci práv z pohledu systému prostředků ochrany před nečinností správních orgánů, v němž zaujímá coby neformální autorita specifickou pozici, která mu umožňuje nejen navrhovat opatření k nápravě v konkrétních případech, ale i neformálně působit, pokud jde o generální prevenci před nečinností správních orgánů.