Cílem předloženého příspěvku je analýza platné právní úpravy řešení otázek odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání s důrazem kladeným na samotné prošetřování jejich zdrojů a příčin. V návaznosti na provedená šetření je zaměstnavatel povinen odškodňovat postižené zaměstnance a přijímat vhodná preventivní opatření k zabránění jejich opakování.
Zároveň je zaměstnavatel oprávněn zprostit se své odpovědnosti zcela nebo zčásti, prokáže-li dostatečně všechny skutečnosti, které jej k tomu opravňují. Bude proto proveden souhrnný praktický výčet toho, jaké prostředky k takovému dokazování je vhodné v praxi využívat.