Abstrakt
Jeden z hlavních trendů v humanitních vědách (zejména psychoterapii, psychologii, sociální práci, pedagogice, sociologii), který se formoval ve 2. polovině dvacátého století jako výsledek postupující změny paradigmatu ve společenských vědách a začíná se postupně etablovat také v ošetřovatelství je systemický přístup. Jeho přínos spočívá zejména v pohledu na člověka a společnost, který nabízí nové možnosti, jak zacházet se sociálními a psychosociálními jevy, včetně pohledu na zdraví a nemoc.
V příspěvku se zaměřujeme na základní uvedení do problematiky systemicko-konstruktivistické epistemologie a filozofie a sociálně konstrukcionistických a narativních předpokladů, ovlivňujících vnímání zdraví a nemoci nejen laiky/pacienty, ale i pomáhajícími profesionály/sestrami v současném ošetřovatelství.