Článek se zabývá různými aspekty zkušební doby, a to od jejího sjednání přes běh a prodlužování zkušební doby, přičemž největší pozornost je věnována problematice zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Zkoumány jsou náležitosti tohoto typu rozvazovacího jednání včetně požadavků na jeho formu a doručení druhé smluvní straně pracovní smlouvy, jakož i omezení možnosti jeho učinění za určitých okolností. Článek rovněž poukazuje na častá pochybení, která se při zrušení pracovního poměru ve zkušební době vyskytují v praxi a mohou vést ve svém důsledku k jeho neplatnosti či dokonce zdánlivosti.