K tomu, abychom se mohli dosyta a podle našich představ najíst, je nutné propojit celou řadu míst na celém světě, a to nejen mezi sebou navzájem, ale také pomocí sítí zainteresovaných lidí (pěstitelů, překupníků, dopravců, výrobců, prodejců). Jídlo tak vytvář í jakési "povrchy" či "krajiny" (v angličtině foodscapes), které mohou být tak malé jako náš talíř a jídelní stůl, nebo naopak dosahovat výrobních a obchodních aktivit nadnárodních'fi rem (např.
Nestlé), tedy globálního rozměru.