Abstract
Reforma trestního řádu z roku 2001 umožnila stíhání méně závažných trestných činů formou zkráceného přípravného řízení. V tomto článku odhadujeme dopady zjednodušené trestní procedury na průběh a výsledky trestního řízení: jeho délku, pravděpodobnost obžaloby a pravděpodobnost odsouzení obviněného. Článek dokumentuje, že na okresní úrovni byla reforma implementována s rozdílnou intenzitou.
Díky těmto počátečním rozdílům v implementaci je možnéodhadnout skutečné kauzálníefekty reformy. U bagatelních případů zkrácené přípravné řízení urychlilo délku trestního řízení u policie a státního zástupce v průměru o 27 dní a o šest procentních bodů zvýšilo pravděpodobnost, že obviněný budeobžalován.
Pravděpodobnost odsouzení u žalovaných případů však zůstala nezměněna. Reforma dále uvolnila zdroje, které mohly být potenciálně využity ke stíhání závažnějších případů.
Naše výsledky ale naznačují, že tyto nepřímé efekty na pravděpodobnost obžaloby byly jen omezené a nepřímé efekty na rychlost trestního řízení a pravděpodobnost odsouzení absentovaly zcela.