Prozatímní provádění smluv je institutem mezinárodního smluvního práva, kodifikovaným ve Vídeňské úmluvě (1969). Její článek 25 je však velmi stručný, což vede v praxi k problémům při interpretaci a aplikaci.
Komise OSN pro mezinárodní právo se proto po více než 50 letech k tomuto tématu vrátila a dokončuje návrh směrnic, které upřesňují pravidla prozatímního provádění smluv, týkající se též smluv mezinárodních organizací. Ač je založeno na dohodě stran, v praxi bývá prozatímní provádění ovlivněno či podmíněno také pravidly vnitrostátního pr áva.
Tak je tomu zejména v případě, když sama smlouva obsahuje pro účely prozatímního provádění tzv. doložku o souladu s vnitrostátními zákony. Velká nejednotnost výkladu takových ustanovení se nejlépe ukazuje na případu Yukos.