Abstrakt
Autorka se zabývá postavením a rolí antických mýtů v habsburském školském systému s důrazem na školství v českých zemích. V úvodních částech seznamuje v krátkém přehledu se znalostí antického světa a jeho mýty v českých zemích daného období a se stavem habsburského školství po Bonitz-Exnerově reformě středního školství (1849).
Obé pak sleduje v části o antických mýtech v habsburském edukačním procesu (s ohledem na české země), aby pak zkoumala postavení antických mýtů v jednotlivých školních předmětech. Samostatnou část pak tvoří problematika nesnadného výkladu antických mýtů ve školách habsburského mocnářství.
V závěrečné části shrnuje otázku představ vídeňského Ministerium für Kultus und Unterricht a jeho obtížné realizace v praxi; úlohou antických mýtů ve výuce mělo totiž být využívání k morálnímu působení na žáky a studenty.