Abstrakt
Kardiovaskulární a metabolická (KM) onemocnění způsobují značnou celkovou mortalitu a morbiditu. Samotná kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou zodpovědná za polovinu úmrtí v zemích západního světa.
U pacientů, kteří mají současně kardiovaskulární i metabolické onemocněním (např. diabetes mellitus 2. typu) je riziko mortality 2x až 4x vyšší, než kdyby měli metabolické onemocnění samotné. Vzhledem k těmto okolnostem je důležité identifikovat rizikové faktory, které jsou zodpovědné za rozvoj KM.
Rizikovými faktory KM jsou rodinná anamnéza KM onemocnění, nedostatečná fyzická aktivita, metabolický syndrom, porušená glukózová tolerance, hypertriacylglycerolémie (hyperTAG) a nízká hodnota HDL-cholesterolu. Kardiometabolická onemocnění jsou charakterizována poklesem koncentrace vícenenasycených mastných kyselin (PUFA) a zvýšením koncentrací nasycených (SFA) a monoenových mastných kyselin (MUFA).
Klíčovou desaturázou katalyzující vznik mononenasycených mastných kyselin (MUFA) je stearoyl-CoA desaturáza-1 (SCD-l), známá též jako delta-9 desaturáza (D9D). Stearoyl-CoA desaturáza-1 je klíčovým enzymem endogenní lipogeneze MUFA.
Gen pro SCD-l je lokalizován na chromosomu 10. Vyšší aktivita SCD-l je asociována s obezitou, diabetes mellitus 2. typu (DM2T) či zánětlivými reakcemi.
Vzhledem k tomu to faktu se jeví jako vhodný terapeutický terč zásahů k zamezení progrese obezity, T2DM, steatózy jater a aterosklerózy. Inhibice SCD-l zlepšuje insulinovou sensitivitu, snižuje množství lipidů v hepatocytech, redukuje množství tukové tkáně a působí preventivně před vznikem dietou navozené obezity u potkanů.
Některé inhibitory SCD-1 byly již testovány jako potencionální léčiva. Kromě těchto pozitivních faktů však přetrv ávají i kontroverze.
Nadměrná inhibice SCD-1 může vést k akumulaci nasycených mastných kyselin (SFA), což představuje rizikový faktor působení inhibitorů SCD-1. Není ani mnoho studií, které by hodnotily bezpečnost a efektivitu léčby těmito inhibitory.
Monitorace množství palmitolejové společně s olejovou kyselinou, což jsou dva hlavní produkty působení SCD-1, může posloužit jako indikátor ovlivnění SCD-1. Aktivita SCD-1, potažmo její úloha v různých patologických procesech, je ovlivněna jednonukleotidovými polymorfismy jejího genu (single-nucleotide polymorphism-SNP).
Tyto polymorfismy byly sledovány u obezity, metabolického syndromu a dalších KM rizikových faktorů.