Kardiometabolický, respektive metabolický syndrom (MetSy) je jedním z nejvýznamnějších zdravotních problémů v průmyslově rozvinutých zemích Severní Ameriky a Střední a Západní Evropy. Jeho prevalence u osob středního věku dosahuje až 1/3, přičemž v roce 2035 by mohlo toto číslo dosáhnout více než 50 %.
Kardiometabolický syndrom představuje cluster kardiovaskulárních (KV) rizikových faktorů (RJF) ve spojení s inzulínovou rezistencí (IR). Jednotlivé složky MS [dyslipidémie, hypertenze, IR, hyperkoagulace, oxidační stres a chronický zánět] splňují kritéria nez ávislých RF ICHS a jejích ekvivalentů (NCEP 2002).
Etiologie MetSy je multifaktoriální. Hlavními příčinnými faktory jsou zvýšený energetický přísun a fyzická inaktivita a z nich rezultující nadváha a obezita; významné jsou dietní vlivy, stárnuti i genetické faktory.
Patogeneze MetSy i jeho jednotlivých komponent není zcela jasná. Usuzuje se, že centrální obezita a inzulínová rezistence tukové tkáně a dalších tkání (kosterní svalstvo, játra, pankreas) jsou hlavní příčinné faktory MetSy, přičemž možným spojovacím článkem mezi obezitou, IR a poruchou sekrece inzulínu je dysregulace metabolismu mastných kyselin.