Hranice, myšlené i skutečné, provázejí člověka od počátků jeho existence na Zemi. Nalézají se v prostoru i v lidské mysli, tvoří mantinely, jimiž se společnost vymezuje na základě různých idejí a ideologií ve svém životním prostoru.
Tímto prostorem je krajina, členěná na větší či menší územní celky - regiony. Regiony se v čase vyvíjely a měnily.
Jejich polohu, rozsah a hranice formovaly geografické podmínky, ale také společné mocenské, národní, hospodářské, kulturní a jiné, často velmi specifické zájmy, cíle a prospěch jednotlivých skupin obyvatelstva. Hranice se tak staly výraznou civilizační, historickou i geografickou hodnotou.
Nejinak je tomu i v případě měnících se správních hranic a regionů, které jsou pomocí rekonstrukčních a historických map a doprovodných textů zachyceny na jednotlivých výstavních panelech.