Přístup křesťanské teologie k environmentální problematice prodělal za posledních padesát - šedesát let výrazný posun. Došlo k určitým změnám v pojetí vztahu člověka k životnímu prostředí.
Definování vztahu křesťanstva k přírodě, ke všemu stvoření, jako vztahu odpovědného správcovství. Pro křesťanskou etiku z toho plyne důraz na kvalitu života, uvědomělou skromnost, apod., což jsou i klíčová slova tzv. hlubinné ekologie.