Abstrakt
Lymfocytární transformační testy umožňují studovat aktivaci lymfocytů in vitro. Lymfocyty mohou být stimulovány specifickými nebo nespecifickými podněty.
Výslednou aktivaci lymfocytů lze sledovat pomocí průtokové cytometrie testováním změn zastoupení DNA nebo stanovením míry proliferace pomocí exprese specifických molekul (1-3). Výsledek měření může být ovlivněn současným onemocněním (imunodeficity) nebo léčbou (imunosuprese, imunomodulace) (4).
V naší práci jsme sledovali skupinu 27 pacientů po transplantaci kostní dřeně se zahájenou imunosupresivní léčbou kortikoidy nebo kombinací kortikosteroidů a cyklosporinu A. Kontrolní skupinu tvořilo 15 zdravých dárců.
Sledovali jsme procento aktivovaných lymfocytů po stimulaci mitogenem phytohemaglutininem (PHA) pomocí značení využívajícího interkalujícího barviva popidium jodidu (PI) nebo poliferačního markeru Ki-67. Zjistili jsme významné snížení exprese Ki-67 (o 45,23%) u nemocných léčených kortikosteroidy v porovnání s kontrolní skupinou (p<0,01).
Rozdíl mezi zdravými dárci a pacienty léčenými kombinací kortikoidů a cyklosporinu A dosahoval 63,4% (p<0,01). Pacienti na kombinované imunosupresi (kortikosteroidy + cyklosporin A) vykazovali o 18,17% (p<0,01) nižší míru Ki-67 aktivity v porovnání s nemocnými léčenými pouze kortikoidy.
Obě metody značení proliferujících buněk (Ki-67, značení DNA proprium jodidem) poskytovaly shodné výsledky (r=0,895). Z našich měření vyplývá, že lymfocytární transformační test může být velmi úspěšně využitý k monitorování efektivity imunosupresivní léčby.