V příspěvku představím koncept pozoruhodného funerálního fenoménu s tématikou návratu mrtvých duší na pozemský svět, tzv. mše duchů, který se odehrává v posvátném prostoru kostela. Některé duše zemřelých jsou dle lidových představ nuceny po smrti putovat v pozemském světě a odčinit různými způsoby viny svého někdejšího života.
Toto se mohlo stát i prostřednictvím tzv. mše duchů, odehrávající se buď o půlnoci, tradiční časové hranici světa a nadpřirozeného zásvětí, nebo v časných ranních hodinách. V tomto směru se zaměřím na prostředí českých zemí doby raného novověku a na mši duchů jako memento duší trpících v očistci, stejně jako obecnou vzpomínku na mrtvé.