Tato studie referuje o experimentální aplikaci Olomouckého testu figurální fluence (OTFF), který se zaměřuje zejména na diagnostiku exekutivních funkcí (EF) u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Test jsme administrovali jako součást testové baterie u výzkumného vzorku 30 pacientů.
Do souboru byli zahrnuti jedinci s idiopatickou Parkinsonovou nemocí G20 (n = 17) a s diagnózou sekundárního parkinsonismu G21 (n = 13). Testovou baterii tvořila Grafomotorická zkouška o dvou úrovních (GFMZ1 a GFMZ2), Rey-Osterriethova komplexní figura (RCFT), Test verbální fluence (NKP), Test kategoriální fluence, OTFF a Beckova sebeposuzovací škála (BDI-II).
Na základě dosavadní literatury a uskutečněných výzkumů týkajících se daného tématu jsme předpokládali, že zhoršená motorika pacientů negativně ovlivní výkony OTFF. Nejprve jsme porovnali výsledky s dosavadními známými charakteristikami výkonu v OTFF u neklinické populace (n = 146) a následně jsme se zaměřili na zkoumání vlivu grafomotorických schopností na výkon v OTFF u naší klinické skupiny.
Korelační analýza prokázala statisticky signifikantní negativní souvislost mezi časem GFMZ a celkovým výkonem (CV) OTFF (CV a GFMZ1 = -0,43; CV a GFMZ2 = -0,46) a mezi časem GFMZ1 a celkovým počtem figur (CP; r = -0,40). Dále se projevily statisticky signifikantní korelace mezi CV a ostatními testovými metodami.
Vliv depresivní symptomatiky na výkony jednotlivých testů se nepotvrdil, stejně tak se neprokázal rozdíl ve výkonech mezi skupinou G20 a G21. Z výsledků vyplývá, že zhoršená kvalita grafomotorických schopností do určité míry negativně ovlivňuje kvantitativní výkon OTFF, avšak jeví se jako užitečný doplňkový nástroj při kvalitativní analýze exekutivních funkcí.
Mezi limity studie patří malý výzkumný vzorek a jeho heterogenita a příležitostný výběr participantů.