Z demografického hlediska představuje odklad mateřství do vyššího věku sníženou pravděpodobnost realizace reprodukčních plánů a tím nižší pravděpodobnost dosažení průměru 2 dětí na jednu ženu, přestože je dvoudětná rodina přetrvávající reprodukční normou v české společnosti. Zatímco v roce 1990 byl průměrný věk matek při narození prvního dítěte 22,5 roku, do roku 2016 se zvýšil na 28,6 roky.
To kopíruje trendy západní Evropy ale s dvojnásobnou rychlostí. Dle tzv. indexu rekuperace bylo zjištěno, že více než 80% dětí prvního pořadí, jejichž narození bylo odloženo do vyššího věku ženy, se nakonec narodí.
Avšak odklad plodnosti druhého pořadí je ve vyšším věku ženy zatím realizován pouze z 60%.