rvní dobročinná společnost pro ochranu sirotků a opuštěných dětí byla založena Italy na Malé Straně v Praze začátkem 16. století. Organizovaná zdravotní péče o děti začala ale až v 18. století.
První ambulanci pro nemocné děti v Praze na Karlově náměstí otevřel v roce 1790 Johann Melitsch ve Špitále sv. Lazara, ve kterém v roce 1842 vybudoval Eduard Kratzman i první dětské lůžkové oddělení.
Poměrně nízkou úmrtnost tehdy hospitalizovaných dětí lze vysvětlit tím, že na oddělení se nepřijímali nemocní kojenci. Ti byli posílání do nalezinců, kde jejich mortalita v některých letech dosahovala až 100 %.
První dětskou nemocnici v Praze založil na Karlově náměstí v roce 1853 Josef Löschner. Pro rostoucí potřebu dětských lůžek byly v Praze na Karlově současně zahájeny stavby dvou dětských nemocnic.
První, nový areál nalezince, byl otevřen v roce 1901 a stále slouží pro účely pediatrie. Druhý areál, Česká dětská nemocnice Františka Josefa I., byl otevřen v roce 1902, ale při stavbě Nuselského mostu byl zčásti zbourán a kliniky byly přestěhovány do Motola.