Abstract
Chronická HCV infekce je v celosvětovém měřítku jednou z nejčastějších příčin jaterních onemocnění. Kromě jaterního postižení vede k rozvoji celé řady tzv. extrahepatálních manifestací.
K těmto stavům se mj. poslední dobou řadí i DM2T. Pro příčinnou souvislost mezi HCV infekcí a DM2T existují důkazy epidemiologické, ale i prokázaná interakce mezi strukturálními proteiny HCV a inzulinovou signální drahou.
Rozvoj inzulinové rezistence a DM2T je negativním prognostickým faktorem pro progresi jaterní fibrózy, cirhózy a hepatocelulárního karcinomu. Vzhledem k těmto skutečnostem by měly být u každého HCV infikovaného pacienta sledovány parametry glukózového metabolismu a každý pacient s DM2T by měl mít vyšetřenu reaktivitu anti-HCV protilátek.
